Nemít archív, asi bych nevěděl, co nového napsat. Toto počasí a ranní vstávání ve čtyři ráno příliš nenapomáhá tvůrčímu psaní. (8. února 2012: -9 stupňů.)
Možná se mnozí ptají, proč nyní tak často píšeme o duchovních otázkách. Proč tak často hovořímeo Bohu, ale vězte, že vám žádnou víru nevnucujeme. V celém tomto systému, pokud se týká mého vlastního autorství, můžete najít 550 mých článků. V nich je popsána má cesta k nalezení pravdy,která mnohdy odchází od správné cesty, ale samo hledání považuji za úspěch.
A Medvídek se dnes spolu se mnou pustil do filozofování. Proč lidé hledají pravdu, lásku a krásu. A když naleznou, pak nevěří, že nalezli. Či podlehnou pýše, že je to jejich zásluha, že to či ono se stalo.
Podíval se na mě, trošku se zamračil a pravil: “A nezdá se ti, že poslední dobou uvažuješ jinak, než sis předsevzal?”
My silní jsme tedy povinni snášet slabosti těch, kdo silní nejsou. A ne se snažit líbit sami sobě…..
“Hmmm,” zamyslel jsem se nad těmito slovy a zauvažoval, proč jen člověk je pyšný na to, co udělal? A na druhou stránku si zase příliš nedůvěřuje.
“Protože sebechvála smrdí, a sebelítost nikam nevede,” řekl Medvídek a zakousl se do chleba s máslem a medem, co jsem mu přinesl, protože mu moc chutná.
“Tak a teď se v tom už vůbec nevyznám,” zakroutil jsem hlavou.
“Na tom nic není, nespoléhej se na sebe, zapři sám sebe. Protože jedině tak ujdeš všem pocitům, které tě doprovází. Jak potom chceš pomáhat těm slabým, když se sám potýkáš s pozemskými myšlenkami?”
“No jo, ale to je přece normální,” řekl jsem.
“Jistě,” odpověděl, “ale pro ty slabé, kteří potřebují od silných pomoc, ale ti nesmí být slabí, aby se nad ty slabé nepovyšovali, tak.” Olízl si tlapku a poděkoval za ten vynikající chléb s máslem a medem. Zalezl do svého pelíšku.
Přiznám se, že do dneška nevím, kde vlastně uléhá. Zdálo se mi, že je to blízko, ale ještě jsem neměl odvahu vstoupit na jeho území.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.